Základní informace pro rodiče k nepovinnému očkování

ROTAVIROVÉ INFEKCE

Rotavirové infekce patří mezi nejčastější příčinu akutních průjmových onemocnění v dětském věku. Tuto infekci prodělají do 5 let věku všechny děti. Onemocnění proběhne obvykle pod obrazem „střevní chřipky“ s přechodným zvracením, průjmem, zvýšenou teplotou či s bolestmi břicha. Tyto stavy lze dobře zvládnout v domácím prostředí (viz Praktické rady - akutní průjem u dětí). Nicméně u části dětí (řádově v jednotkách %) je pro opakované zvracení a/nebo časté průjmovité stolice spojené s nízkým příjmem tekutin nezbytná hospitalizace s infuzní terapií. Situace je mnohdy komplikována obtížným zajištěním žilního přístupu u malých dětí. Právě vakcinace proti rotavirovým infekcím zabraňuje tomuto scénáři s nutnosti infuzní terapie. U očkovaných dětí pak proběhnou infekce jen s mírnými potížemi nebo bezpříznakově. Ve státech, kde bylo zavedeno plošné očkování proti rotavirům, došlo k velmi výraznému poklesu hospitalizací či závažných průběhů včetně úmrtí. Existují 2 vakcíny na trhu – Rotarix (celkově se podávají 2 dávky) a RotaTeq (celkově aplikovány 3 dávky). Je doporučováno podat 1. dávku očkovací látky co nejdříve. Je možné vakcínu aplikovat již od 6 týdnů věku (buď samostatně s odstupem 2 týdnů od dalších očkování nebo společně s hexavakcínou a/nebo pneumokokovou vakcínou). Všechny dávky rotavirové vakcíny je nutné podat cca do půl roku od narození (Rotarix do 24 týdnů, RotaTeq do 32 týdnů). Vakcíny jsou tekuté a jsou podávány ústy. Jedinými trvalými kontraindikacemi očkování je přítomnost nebo podezření na vrozenou vývojovou vadu gastrointestinálního traktu nebo závažný imunodeficit, což je obvykle zřejmé již z klinického vyšetření a dosavadního sledování.Celková cena očkování je cca 3500 Kč.

 

Informace k očkování -  Doporučení České vakcinologické společnosti pro očkování proti rotavirovým infekcím

  • celkově se podávají 2 dávky (od 6 týdnů do 24 týdnů), 1 dávka 1850,-Kč
  • 1. dávku lze podat od věku 6 týdnů, nejpozději do 4. měsíce věku
  • interval mezi jednotlivými dávkami je minimálně 4 týdny
  • http://www.rotarix.cz/
  • celkově se podávají 3 dávky (od 6 týdnů do 32 týdnů), 1 dávka  1200,-.Kč
  • 1. dávku lze podat od věku 6 týdnů a ne později než ve věku 12 týdnů
  • interval mezi jednotlivými dávkami je minimálně 4 týdny
  • http://www.rotateq.cz/

Jaká je proočkovanost v Evropě a jak finančně přispívají okolní země na očkování proti rotavirové infekci ukazuje obrázek  ZDE

Proočkovanost v jednotlivých státech je zobrazena procenty na mapě.

 

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE

V současné době existuje více než 90 serotypů pneumokoků (Streptococcus pneumoniae), necelých 30 z nich je odpovědných za více než 90 % závažných infekcí. Hovoříme o tzv. invazivních pneumokokových onemocněních. Mezi tato obávaná onemocnění patří: bakteriální zánět mozkových blan, závažné záněty plic a sepse („otrava krve“). Očkování chrání právě proti těmto invazivním onemocněním, jen částečně (avšak z celospolečenského pohledu významně) snižuje výskyt neinvazivních onemocnění jako je hnisavý zánět středouší či zánět vedlejších dutin nosních. Nejrizikovější skupinou v dětském věku jsou pravě „malé děti“ (do 5 let věku). Pneumokok se vyskytuje v nosohltanu u jinak zdravých lidí v 10 %, v dětských kolektivech nosičství dosahuje až desítky procent ! Proč dojde k prolomení imunity a rozvoji u jinak zdravého jedince podobně jako v případě meningokokových infekcí, není známo. K dispozici máme v současné době 2 vakcíny - Vaxneuvance a Prevenar 20. Tyto vakcíny pokrývají spektrum cca 70 - 80 % všech invazivních pneumokokových onemocnění v naší republice, což vysvětluje možnost onemocnět invazivním pneumokokovým onemocněním způsobeným tzv. nevakcinálními typy. Očkování se podává během kojeneckého věku (2 dávky do 7. měsíce věku, 1 přeočkování pak po půl roce). Je plně hrazeno z veřejného pojištění.

Pro Vaši představu o četnosti onemocnění u malých dětí:

* v r. 2014 onemocnělo ve skupině dětí do 5 let invazivní pneumokokovou infekcí 25 dětí (z toho 7 kojenců, pouze 1 kojenec byl očkován).

* v r. 2015 bylo v ČR zaznamenáno celkem 413 invazivních pneumokokových onemocnění, z toho 66 případů skončilo úmrtím. 21 případů onemocnění byly děti mladší 5 let, z toho 2 děti bohužel zemřely (v obou případech se jednalo o neočkované dítě).

* v r. 2016 bylo v ČR zaznamenáno celkem 323 případů invazivních pneumokokových infekcí, z toho 25 případů v dětském věku, do 5 let věku se jednalo o 13 případů. Úmrtím skončilo 66 případů, naštěstí žádné úmrtí nebylo v dětském věku. 

 * v r. 2022 bylo diagnostikováno 25 případů invazivní pneumokokové infekce pod 5 let věku,  v r. 2023 pak 36 případů. 

Poslední  Doporučení České vakcinologické společnosti pro očkování proti invazivním pneumokokovým onemocněním - z r. 2022

 

MENINGOKOKOVÉ   INFEKCE

Meningokoky způsobují u vnímavé populace (kojenci, batolata, předškoláci, adolescenti, mladí dospělí) invazivní meningokoková onemocnění (dále IMO), mezi které patří zánět mozkových blan a septické onemocnění („otrava krve“). T.č. žijeme v „relativně“ klidnější době, protože se větší epidemie invazivních meningokokových onemocnění objevují s cca 40letou periodou (50. léta, 90. léta minulého století). Invazivní meningokoková onemocnění jsou spojena s 10 % úmrtností a s 20 % výskytem dlouhodobých následků. Existuje 5 typů typů meningokoků (A, B, C, Y a W-135) způsobujícchí IMO. V České republice se nejvíce uplatňuje typ B a typ C. Meningokok B býval zodpovědný za cca 70 % všech meningokokových onemocnění, zbylé případy (cca 25 %) připadaly na meningokoka typu C. V posledních letech se však podíl typu meningokoka B a C vyrovnává !. Ostatní typy (A,Y a W-135) se u nás vyskytují vzácně, nikoli však jinde ve světě. Jsou navíc zatíženy vyšší mortalitou a morbiditou.   

Klinický obraz inavzivního menigkokokového onemocnění je velmi zrádný. V počátku nelze onemocnění rozpoznat, protože se projevuje nespecifickými příznaky jako je nachlazení. Více specifický klinický obraz se objevuje až po cca 8 hodinách (krvácení do kůže). Od prvních příznaků do přijetí do nemocnice uplyne průměrná doba kolem 13 hodin, k ohrožení života dochází obvykle již do 24 hodin. Proč dojde u někoho k prolomení přirozené ochrany, když si uvědomíme, že meningokok se vyskytuje asi u 10% populace v nosohltanu (u adolescentů ještě výše), neni známo. Jelikož není možné v počátku onemocnění IMO prakticky nikdy kauzálně zasáhnout, jedinou cestou k ochraně před invazivním meningokokovým onemocněním je očkování, zvláště u nejvíce ohrožených skupin - zejména kojenců, dětí do 4-5 let věku, preadolescentů (13-15 let), adolescentů (15-19 let), mladých dospělých a imunitně oslabených jedinců. Nejvyšší výskyt onemocnění je ve věkové kategorii 0-11 měsíců (typy B i C jsou v posledních letech zastoupeny ve stejné míře). Kojenci jsou ohroženi z důvodu nevyzrálého imunitního systému, chybí zde tvorba vlastních ochranných protilátek a po porodu prudce klesá množství ochranných mateřských protilátek, které byly přeneseny přes placentu. V této věkové skupině jsou ohroženi nejvíce děti již v první polovině roku, proto je vhodné zahájit očkování co nejdříve.

Od 1.5.2020 vstoupila v platnost změna zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nově je z veřejného zdravotního pojištění hrazeno očkování proti meningokokům, které se tak vedle očkování proti pneumokokům a proti papilomavirům stává dalším dobrovolným, ale plně hrazeným očkováním v dětském věku.

Doposud měli rodiče možnost očkovat proti meningokokům za vlastní úhradu, což představovalo nemalou finanční zátěž (která byla částečně kompenzována možností využít příspěvku z programu preventivní péče zdravotních pojišťoven).

Nově je očkování proti meningokokům plně hrazeno zdravotními pojišťovnami:

- u kojenců, pokud je očkování zahájeno do 12 měsíců věku - očkování proti meningokoku typu B - očkovací látka Bexsero

    - schéma 2+1 dávka pro očkování dětí od 2. měsíce věku, včetně nedonošených dětí

    - očkování se doporučuje zahájit co nejdříve (možno od 2. měsíce věku), neboť nejvyšší výskyt této infekce je právě u kojenců do 6. měsíce věku a dostatečná ochranná hladina protilátek nastupuje po 2. dávce očkování. Z tohoto důvodu budeme i v ordinaci preferovat co nejčasnější zahájení očkování, aby efektivita byla co nejvyšší a ochrana co nejčasnější. 

    - mezi 1. a 2. dávku je minimální interval 2 měsíce a poslední 3. (posilovací) dávka se podává mezi 12. a 15. měsícem věku dítěte, nejdříve však 6 měsíců po 2. dávce.  

- u dětí mezi 1. a 2. rokem věku - očkování proti meningokoku typu ACWY (tetravackína) - očkovací látka Nimenrix

   - 1 dávka očkování podaná nejpozději do 2. narozenin, přeočkování se doporučuje po 5-10 letech. Jelikož je hrazena zdravotními pojišťovnami jen 1 dávka pro děti od 1 roku věku a riziko onemocnění je nejvyšší právě v kojeneckém věku, doporučuji zahájit očkování již před 1.rokem věku jako samoplátce či s příspěvkem od pojišťovny (1-2 dávky dle doby zahájení očkování). Posilující dávka po 1.roce by pak byla již hrazena ze zdravotního pojištění.

- od r.2022 u dospivajících mezi 14. - 15. rokem, od ledna 2024 došlo k rozšíření mezi 14. - 16.rokem ! (2x očkování vakcínou proti meningokoku typu B v intervalu cca 2 měsíců, 1x očkování  proti meningokoku typu ACWY (tetravackína)

 

Pro Vaši představu, v letech 2009-2018 bylo v ČR diagnostikováno 597 případů invazivních meningokokových onemocnění (IMO), z toho 366 případů bylo způsobeno meningokokem typu B, k úmrtí došlo za tuto dobu celkem u 57 pacientů. 

Rok Celkem  IMO  typ B typ C počet případů u dětí do 19 let počet úmrtí počet úmrtí dětí do 19 let
2015 48 31 10 31 3 1 (dítě mladší 1 rok)
2016 43 24 10 29 6 4 (z toho 3 děti mladší 1 rok)
2017 68 33 25 40 10 4 (z toho 3 děti mladší 4 let)
2018 56 23 24 33 3 2 (obě 2 děti mladší 4 let)
2019 49 18 21 26 3 2 (obě 2 děti mladší 4 let)

 

NIMENRIX
  • konjugovaná tetravakcína proti typům A, C, Y a W 135
  • NIMENRIX pro děti od 6 týdnů věku věku
  • zahájení očkování do 6 měsíců vyžaduje 3 dávky (2 + 1), od 6 měsíců 2 dávky 1+1, od 1 roku postačuje jen 1 dávka, přeočkování je 1x za 10 let. 
  • cena za očkování cca 1400,- Kč na 1 dávku  pro samoplátce 
  • je plně hrazena u batolat mezi 1. - 2. rokem a nově od 1.1.2024 také u dětí mezi 14.-16.rokem 
 
BEXSERO
  • vakcína proti nejčastějšímu meningokoku skupiny B  
  • určena pro děti od 2 měsíců věku, celkový počet dávek závisí na věku zahájení očkování (u kojenců a batolat - 2+1, 2 dávky u starších dětí od 2 let - 1+1. 
  • interval přeočkování (booster) není dosud stanoven, předpokládá se dlouhodobější setrvalá odpověď. 
  • cena - cca 2.200 Kč,- na 1 dávku pro samoplátce,
  • je plně hrazena v kojeneckém věku a nově od 1.1.2024 také u dětí mezi 14-16.rokem

Další informace k očkování -

Poslední  Doporučení České vakcinologické společnosti pro očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním - z r. 2023

 

http://www.antimeningokok.cz/ - stránka občanského sdružení seznamující s meningokokovou meningitidou

 

VIROVÁ HEPATITIDA A

Jedná se o akutní zánětlivé onemocnění jater, které sice nepřechází do chronicity, ale má za následek pobyt na infekčním oddělení a dlouhodobější rekonvalescenci. Pouze kontakt s nemocným (ve škole či školce) podléhá hygienické kontrole s nutností karantény a lékařského sledování včetně opakovaných odběrů krve. Očkování proti virové hepatitidě A je velmi efektivní a účinné, protože k dlouhodobé (pravděpodobně celoživotní) ochraně stačí pouze 2 aplikace vakcíny s odstupem cca 6-12 měsíců. Není tedy potřeba dalších pravidelných přeočkování jako např. u klíšťové encefalitidy. Onemocnění virovou hepatitidou A není nijak vzácné, naopak se výskyt v České republice v současné době opět zvyšuje (stovky případů za rok), občas se v některých krajích vyskytují epidemie.

V Královéhradeckém kraji bylo v roce 2014 celkem 66 případů virové hepatitidy A, nejčastěji šlo o děti ve věku 5-9 let.

 
HAVRIX, VAQTA

Cena za 1 dávku -  Havrix 1.200,-Kč, Havrix 1500,- Kč,  Vaqta Pediatric 1200,- Kč,  Vaqta Adult 1300,- Kč  

Odkazy: http://www.virova-hepatitida.cz/hepatitida-a

 

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA

Na rozdíl od lymeské borreliózy neexistuje proti tomuto virovému onemocnění centrální nervové soustavy kauzální lék. Proto je očkování pokládáno za základní preventivní opatření této choroby. Vakcínu je možné aplikovat již od 1 roku věku, ale v běžné praxi se začíná s očkováním po 3. roce věku. Existují poněkud komplikovaná schémata očkování dle typu očkovací látky (např. 2. dávka za 1-3 měsíce od 1. dávky, 3. dávka za 5-12 měsíců od 2. dávky, další dávka za 3 roky a pak 1x vždy po 5 letech). V jarních a v letních měsících existují zkrácená očkovací schémata. Jedinec je spolehlivě imunní až 2 týdny po aplikaci 2. dávky. Nedodržení přesných intervalů není obvykle důvodem k opětovnému zahájení očkování. Většinou se situace vyřeší přeočkováním nebo dokončením schématu. Jelikož onemocnění klíšťovou encefalitidou (dále KE) probíhá závažněji v dospělém věku s možnými trvalými neurologickými následky, nemělo by se zapomínat na očkování rodičů dětí. Nicméně názor, že u dětí probíhá onemocnění nezávažně, není pravdivý. Je prokázáno, že onemocnění u dětí může u 38 - 70% dětí zanechat určité následky v oblasti psychických funkcí (porucha kognitivních funkcí, porucha paměti či pozornosti, zvýšená dráždivost).Tyto deficity nejsou závislé na závažnosti akutního onemocnění. Počet onemocnění klíšťovou encefalitidou/menignitidou se v České republice pohybuje v řádu několika stovek případu ročně (500 - 1000 případů, v dětském věku se vyskytuje cca 1/4 případů). Obavě rodičů z možné klíšťové encefalitidy by se mělo předcházet očkováním dětí, nikoli snahou o vytažení „utrženého klíštěte“ o pohotovostní službě, které již nic neřeší. Na včasné nalezení a odstranění klíšťat přisátého klíštěte se jako na prevenci spoléhat nelze, a to ze dvou důvodů: jednak jsou v ohnisku nákazy mnohem častější obtížně zjistitelné vývojové formy klíšťat  a jednak má tento virus schopnost nakazit lidský organismus již po 2 hod od přisátí.Rizikové oblasti ČR již nejsou jen lesy s vysokou trávou v jižní Čechách a Jeseníkách, naopak došlo k rozšíření infikovaných klíšťat do všech krajů  ČR, včetně městské zeleně, parků a zahrad.   

V roce 2019 onemocnělo klíšťovou encefalitidou 774 nemocných, což je meziroční nárůst o 9 %. Proočkovanost se v ČR pohybuje pouze kolem 25-30 %, u dětí je proočkovanost něco vyšší. O vysoké efektivitě očkování proti KE svědčí významný pokles výskytu KE po dosažení 80 % proočkovanosti v Rakousku. Česká republika bohužel drží dlouhodobě primát nejvyššího výskytu onemocnění KE v celé Evropě !!

FSME-IMMUN

ENCEPUR

Cena -  1000 - 1100 Kč,- na 1 dávku

Doporučení České vakcinologické společnosti pro prevenci a očkování proti klíšťové encefalitidě - základní fakta o onemocnění, prevenci, očkování, jak postupovat při promeškání dávky očkování.

 

OČKOVÁNÍ PROTI PAPILOMAVIRŮM

Jedná se o první vakcínu, která do značné míry zabraňuje rozvoji maligních nádorů nejen v oblasti pohlavních orgánů, ale také v oblasti hlavy a krku. Existuje více typů papilomavirů, nejvyšší asociace s rozvojem maligních nádorů je prokázána u papilomavirů typu 16 a 18. Oba tyto typy (samozřejmě v "neživé" formě) jsou obsaženy v současných vakcínách na trhu (Cervarix, Silgard - nově Gardasil). V očkovací vakcíně Silgard/Gardasil jsou navíc obsaženy 2 typy papilomavirů, které způsobují nemaligní onemocnění, tzv. genitální bradavice (condylomata accuminata). Efekt očkování se předpokládá hlavně u ženské části populace, týkající se především oblasti děložního čípku. Současné výsledky jednoznačně potvrzují snižující se výskyt premaligních lézí u očkovaných žen. Jelikož je prokázán přímý vztah mezi těmito premaligními lézemi a pozdějším výskytem rakoviny, očekává se v dalších letech efekt na snižující se výskyt maligních nálezů této oblasti. Můžeme akceptovat tuto teorii nebo vyčkat dalších 10-30 let na potvrzení daného předpokladu s vědomím ohrožení nemalé skupiny žen. Očkování se doporučuje a je nejúčinnější, pokud je provedeno před zahájením pohlavního života. V České republice je očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění pro dívky od 13 do 14 let (2 dávky s odstupem 6-12 měsíců), od ledna 2024 bylo věkové rozmezí rozšířeno od 11 do 15 let. K časnějí aplikaci přistupují všechny rozvinuté země. Důvodem je průkaz proběhlé infekce (sice v malém procentu) i u 13 letých dětí získané nesexuálním přenosem. Je třeba  zdůraznit, že očkování proti papilomavirům nenahrazuje pravidelný gynekologický screening v pozdějších letech.

Nyní je na českém trhu 9 valentní vakcína Gardasil 9 obsahující dalších 5 typů papilomavirů. Tato očkovací látka tak rozšiřuje ochranu proti karcinomům a onemocněním způsobenými těmito viry. Vakcína je nyní plně hrazena.    

Vzhledem k charakteru infekce (nejčastější sexuálně přenosná nemoc) je očkování jednoznačně doporučováno také u chlapců. Dosud bylo očkování u chlapců v České republice podporováno jen časově omezenými akcemi ve formě různě vysokých příspěvků od pojiš´toven, proto proočkovanost mužské populace byla a je nízká. Od ledna 2018 se již chlapci očkují za zcela stejných podmínek jako dívky.

  • novinka od r. 2014: 9-valentní vakcína: ochrana proti 9 typům lidských papilomavirů (ochrana před typem 6, 11 - nízké riziko a  typem 16, 18, 31, 33, 45, 52, 58 - vysoké riziko)
  • širší ochrana proti karcinomům a onemocněním způsobených těmito viry
  • vakcína je od 1.1.2022 plně hrazena ze zdravotního pojištění. Vakcína se aplikuje ve schématu 1+1 s intervalem nezi 1. a 2.dávkou 6-12 měsíců.   

 

Nejnovější webová stránka týkající se očkovací látky proti HPV zde mluvmeohpv.cz

   

OČKOVÁNÍ PROTI PLANÝM NEŠTOVICÍM

Plané neštovice (varicella) patří k nejčastějším infekčním onemocněním na světě. Průběh nemoci je většinou nezávažný, někdy ale může dojít k těžkým komplikacím (postižení mozku, zánět plic, bakteriální superinfekce rozškrábaných ložisek a následné hojení jizvami). Obzvláště od r. 2022 je v souvislosti s ukončením epidemie COVID19 pozorován nárůst nebezpečných invazivních streptokokových onemocnění jako komplikace probíhající varicelly.  Při onemocnění je nutná izolace nemocného (jde o vysoce nakažlivou chorobu) a i u nekomplikovaného průběhu je nutné počítat s cca 10-14 denním vyloučením z kolektivu (MŠ, ZŠ). Většina komplikovaných případů s nutností hospitalizace je nepředvídatelná, není vázána na žádné rizikové faktory a dochází k ní u zcela zdravých jedinců.  V dospělosti je průběh varicelly často těžší a komplikovaný, u těhotných žen, které neštovice neprodělaly, je vysoké riziko poškození plodu, průběh nemoci je nebezpečný i pro jedince s těžší poruchou imunity. 

Aplikace vakcíny je možná již od 9 měsíců věku, ale účinnost vakcíny může být před 1. rokem věku nedostatečná, proto je výhodnější podání vakcíny až po 1. narozeninách. Pro dosažení dostatečné ochrany před onemocněním planými neštovicemi je vhodné podat 2 dávky vakcíny (2. dávka s minimálním odstupem 6 týdnů po 1.dávce). U malých dětí je s výhodou 2. dávku podat i s delším časovým odstupem než je 6 týdnů. Existuje určité riziko, že dojde k onemocnění planými neštovicemi i u očkovaného dítěte, ale průběh nemoci je v takovém případě mírnější, s méně početným výsevem kožních projevů a menší infekčností oproti průběhu u neočkovaných jedinců. 

Očkování je vhodné u dětí ve věku 13-19 let a u dospělých, kteří plané neštovice doposud neprodělali, u dětí s těžší formou kožního onemocnění (atopický ekzém, lupénka) - u nich je riziko těžšího průběhu nemoci. Očkovat by se měli i zdraví jedinci, kteří plané neštovice neprodělali a jsou v blízkém kontaktu s pacienty, u nichž lze předpokládat, že by neštovice měly závažný průběh (cílem očkování je zde snížení rizika přenosu infekce).
 

  • 2 dávky s odstupem minimálně 6 týdnů
  • cena cca 1.700 Kč,- na 1 dávku
VARIVAX
  • 2 dávky s odstupem minimálně 4 týdnů
  • cena cca 1.300 Kč,- na 1 dávku
  • kombinovaná vakcína proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a planým neštovicím