Od listopadu 2015 nabízí naše ordinace možnost zapůjčení kojeneckých vah (cena 100 Kč/ týden).
Od 1. 1. 2014 je účinná nová Vyhláška o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu, vydaná Ministerstvem zdravotnictví ČR pod č. 391/2013 Sb. Tato vyhláška zavádí povinnost zdravotních prohlídek pro všechny sportovce účastnící se organizovaných soutěží.
V případě žádosti o vydání posudku je nezbytné požadovat na sportovní organizaci, kam bude Vaše dítě docházet, aby se jasně a zřetelně vyjádřila, zda se jedná:
1. o výkonnostní sport či jen organizovaný sport !!
2. v případě výkonnostního sportu pak, zda se jedná o vstupní lékařskou prohlídku (před zaregistrováním) nebo o pravidelnou lékařskou prohlídku (1x za 12 měsíců)
Omlouvám se za případné komplikace s vydáním posudku, ale nejsem ani zákonodárce ani znalec, co je a co není organizovaný nebo výkonnostní sport. Navíc není nikde ve vyhlášce řešena žádná věková hranice.
Pro Vaši představu a event. nápovědu sportovní organizaci, co je a co není výkonnostní sportovec nebo organizovaný sport, vyjímám z výše uvedené vyhlášky:
Pokud se jedná o vstupní lékařskou prohlídku výkonnostního sportovce, je dle vyhlášky požadováno provedení klidového EKG vyšetření. Při pravidelné (každoroční) prohlídce u již registrovaného sportovce klidové EKG vyšetření být provedeno nemusí.
Možnosti vyšetření klidového EKG vyšetření u dětí v HK (není hrazeno z veřejného pojištění, čekací doba a cena výkonu se liší dle pracoviště):
Za výsledek a zhodnocení EKG vyšetření (např. EKG přiměřené věku nebo vyžadující podrobnější kardiolog. vyšetření) zodpovídá pracoviště provádějící EKG vyšetření. V případě posudku vydaného naší ordinací s nutností doplnění EKG na výše uvedených pracovištích musí být zhodnocení EKG vyšetření součástí naší zdravotnické dokumentace.
Posudek pro vrcholové sportovce a pro zdravotně náročné sportovní disciplíny (viz níže) vyžaduje tzv. zátěžové EKG vyšetření a je vázán na odbornost tělovýchovného lékařství. Naše ordinace nemá k vydání tohoto posudku oprávnění !
Zátěžové EKG vyšetření provádi:
1. Katedra tělovýchovného lékařství ve FN (MUDr.Vondruška) - cca od 12 let (450,- Kč)
2. Interní ordinace, Slezské předměstí (MUDr. Jindra) - od výšky dítěte 124 cm (400,- Kč)
Opět vyjímám z vyhlášky:
Vrcholový sportovec je osoba, která vykonává vrcholový sport na úrovni státní sportovní reprezentace, nebo osoba, která se k reprezentaci připravuje jako člen rezortního sportovního centra mládeže nebo obdobného zařízení pro přípravu sportovců
Zdravotně náročné sportovní disciplíny bez ohledu na úroveň soutěže jsou dle vyhlášky:
1. sportovní disciplíny s vysokým rizikem poškození zdraví sportovce nebo jeho okolí úrazem, například ragby, box, kickbox, zápas, judo, karate, další bojové a úpolové sporty s plným kontaktem nebo motorismus,
2. sportovní disciplíny s vysokým rizikem selhání základních životních funkcí v důsledku přetížení pohybového, termoregulačního, metabolického, oběhového, dechového, endokrinního, nervového nebo jiného systému organismu, například sportovní akce v otužileckém plavání nebo soutěže s vytrvalostními výkony trvajícími déle než 2 hodiny, kterými jsou zejména běžecké, lyžařské nebo cyklistické maratóny a ultramaratóny, dálkové plavání, triatlony, další víceboje vytrvalostního charakteru a turistické pochody v délce nejméně 50 km,
3. sportovní disciplíny se ztíženou dostupností pomoci, například potápění, paragliding, horolezecké expedice nad 4000 m.n.m. a distanční soutěže v námořním jachtingu,
4. sportovní aktivity prováděné v extrémních podmínkách zevního prostředí, kterými jsou například extrémně nízká nebo vysoká teplota, hyper a hypobarie a vysoké přetížení,
5. letectví a parašutismus, například let v kluzácích, závěsných kluzácích a balónech.
Pozn. pod čarou: jesltli je můj výklad správný, všimněte si, že mezi sportovně náročné disciplíny patří např. i karate. Uvědomuje si organizace zajišťující tento sport, že praktický lékař pro děti a dorost nemá k posudku oprávnění ? Prosím rodiče, aby se obrátili přímo na sportovní organizaci, jak si vyhlášku vykládá ona. Navíc zátěžové EKG je možné provést teprve u dětí od cca 12 let. Do té doby stačí tedy klidové EKG ?. Nelze než smeknout před navrhovatelem či předkladatelem vyhlášky.
Jedná se o akutní virové onemocnění horních dýchacích cest. K nachlazení dochází hlavně ve studených a deštivých obdobích, jelikož dochází k většímu shlukování v uzavřených prostorech. Uvádí se, že děti do 15 let mohou mít až 6-8 atak onemocnění za 1 rok, dospělí onemocní cca 2-3x do roka. Rizikovými faktory častějšího výskytu nachlazení jsou nízký věk, návštěva kolektivního zařízení, nedodržování hygienických pravidel (používání kapesníku, hygiena rukou). Je proto logické, že nejvíce se tato onemocnění vyskytují v předškolním věku v souvislosti s návštěvou školek.
Projevem nachlazení jsou rýma, zvýšené teploty, spíše dráždivý kašel, u malých dětí neklid, u větších dětí únava, pocit ucpaného nosu, bolesti v krku a hlavy. Někdy se přidávají příznaky z postižení spojivek (sekrece z očí) či hrtanu (chrapot). Příznaky jsou nejvýraznější první 2-3 dny a vymizí obvykle do 7 dnů. Není správná úvaha, že hustší žlutozelená sekrece znamená vždy bakteriální komplikaci vyžadující antibiotickou léčbu. Také se uvádí, že kašel při jinak dobrém klinickém stavu může po prodělaném onemocnění přetrvávat až 2-3 týdny.
V současné době neexistuje kauzální léčba onemocnění. Léčba je pouze symptomatická. Snažíme se jí jen zmírnit příznaky onemocnění. Velký význam má terapie především u kojenců a batolat, protože ucpaný nos zánětem a sekretem je pro ně zdrojem dechových obtíží (nemohou dýchat dobře ústy). Většinu nemocných dětí zvládnou rodiče léčit doma pomoci léků dostupných bez lékařského předpisu, nachlazení zvláště u školních dětí nevyžaduje návštěvu lékaře.
Důsledně doporučujeme používání fyziologického roztoku („mořská voda“). Na trhu existuje velké množství firemních preparátů. Vždy je nutné přihlížet k věku dítěte a řídit se doporučením výrobce. U dětí starších 6 měsíců můžeme s výhodou využít v úvodu onemocnění při "ucpaném" nosu tzv. hypertonických roztoků. Izotonické roztoky (fyziologický roztok) pak můžeme používat k hygieně nosní sliznice na doléčení či dlouhodobě preventivně. U starších dětí (cca od 6 let) k „dokonalé“ hygieně nosní sliznice slouží proplach nosní dutiny pomocí konvičky se slanou vodou (konvička Rhino Horn – návod k použití zde. Důslednou léčbou těmito roztoky můžeme do určité míry předcházet komplikacím, jako jsou záněty středouší či záněty vedlejších dutin nosních. O hygieně nosní sliznice získáte informace také z těchto webových stránek http://www.nosni-hygiena.cz/
Po aplikaci „mořské vody“ je nezbytné šetrné vysmrkání u větších dětí a odsátí hlenů u kojenců a batolat, nejlépe odsávačkou napojenou na domácí vysavač (Baby Vac, Nosátko).
Do takto vyčištěného nosu pak aplikujeme tzv. „dekongestiva“ (např. Nasivin, Olynth), která slouží k rychlému odeznění otoku sliznice a k uvolnění nosu. Podávání těchto léků je omezeno na 5-7 dnů. Při výběru léku je potřeba řídit se věkem dítěte.
Neexistují přesvědčivá data k doporučení lokálních ATB (Pamycon, Tobrex). Jak je uvedeno výše, není správná úvaha, že hustší žlutozelená sekrece znamená vždy bakteriální komplikaci. Obvykle je projevem přirozeného vývoje onemocnění.
Použití léků na kašel není podpořeno věrohodnými studiemi a jejich prospěch je sporný. Základem léčby rýmy spojené s kašlem je správná hygiena nosu, protože kašel je způsoben zatékajícím sekretem do nosohltanu. Proto použití tzv. antitusik (léky na dráždivý kašel) musíme pečlivě zvážit. Od těchto léků, především u malých dětí, se celosvětově ustupuje. Mohou mít místo na počátku onemocnění, kdy je kašel dráždivý a jeho noční ataky dítě vyčerpávají. Efekt expektorancií či mukolytik je také ryze individuální. Nedoporučuje se jejich podávání na noc. Příznivě může působit med či některé rostlinné potravinové doplňky - tzv. fytofarmaka (např. Sinupret, Nasivin Sinus). Přehled léků na kašel s věkovými limity jejich použití je k nalezení v sekci Praktické rady /akutní kašel u dětí.
Vždy dbáme na dodání potřebného množství tekutin (pitný režim), u kojenců doporučujeme zvýšenou polohu a vlhké prostředí. Zvýšenou teplotu léčíme dle obvyklých zásad – viz Praktické rady / horečka u dětí. Při bolestech v krku u dětí nad 4-5 let užíváme pastilky (např. Junior Angin, Tantum verde, Strepsils, orofar, Isla….) a/nebo zábaly na krk. Použití antihistaminik není obvykle doporučováno, u kojenců či batolat někdy využíváme zklidňujícího účinku antihistaminik 1.generace (Fenistil kapky – celkovou denní dávku 2 kapky/kg/den rozdělíme do 3 dílčích dávek, např. podáme pouze na noc ke zklidnění).
Zcela zásadní je dodržení potřebné rekonvalescence po proběhlé infekci, což je v reálné praxi mnohdy obtížné, obzvláště u dětí předškolního věku navštěvujících kolektivní zařízení. Její nedodržení však může vést k recidivujícím či víceméně chronickým potížím. Tato skutečnost vede k hledání všeléku na řešení dosavavadních potíží, protože dítě je nemocné vlastně pořád. Samozřejmě musíme myslet i na další predsiponující faktory chronických či opakovaných potíží, jako jsou alergie, zvětšená nosní mandle, chudokrevnost, „nevyzrálý imunitní systém“ či přítomnost gastroesofageálního refluxu. Děti jsou pak vyšetřovány ve spolupráci s ORL lékaři, alergology a dalšími specialisty.
Antibiotika při virovém zánětu nepomáhají ani při vysokých teplotách ani při trvání nezhoršujícího se nachlazení déle jak 5 dnů, a proto je při nekomplikovaném průběhu nepodáváme. Dnes již existuje řada přesvědčivých důkazů o tom, že antibiotika nezlepšují výsledek léčby, neurychlují uzdravení a nezabraňují komplikacím u většiny infekcí horních cest dýchacích. Jejich úloha se omezuje na přidružené bakteriální komplikace jako je zánět středouší či bakteriální zánět dutin. Důležitým pomocníkem v takových případech je stanovení hodnoty CRP, které používáme i v naší ordinaci.
Jelikož léčba nachlazení spočívá především ve správné hygieně nosu a v lokální aplikaci léků, níže uvádíme některé užitečné odkazy.
V sekci prohlídky a očkování přidána kapitola týkajici se základních informací pro rodiče k nepovinnému očkování.
Rotavirové infekce patří mezi nejčastější příčinu akutních průjmových onemocnění v dětském věku. Tuto infekci prodělají do 5 let věku všechny děti. Onemocnění proběhne obvykle pod obrazem „střevní chřipky“ s přechodným zvracením, průjmem, zvýšenou teplotou či s bolestmi břicha. Tyto stavy lze dobře zvládnout v domácím prostředí (viz Praktické rady - akutní průjem u dětí). Nicméně u části dětí (řádově v jednotkách %) je pro opakované zvracení a/nebo časté průjmovité stolice spojené s nízkým příjmem tekutin nezbytná hospitalizace s infuzní terapií. Situace je mnohdy komplikována obtížným zajištěním žilního přístupu u malých dětí. Právě vakcinace proti rotavirovým infekcím zabraňuje tomuto scénáři s nutnosti infuzní terapie. U očkovaných dětí pak proběhnou infekce jen s mírnými potížemi nebo bezpříznakově. Ve státech, kde bylo zavedeno plošné očkování proti rotavirům, došlo k velmi výraznému poklesu hospitalizací či závažných průběhů včetně úmrtí. Existují 2 vakcíny na trhu – Rotarix (celkově se podávají 2 dávky) a RotaTeq (celkově aplikovány 3 dávky). Je doporučováno podat 1. dávku očkovací látky co nejdříve. Je možné vakcínu aplikovat již od 6 týdnů věku (buď samostatně s odstupem 2 týdnů od dalších očkování nebo společně s hexavakcínou a/nebo pneumokokovou vakcínou). Všechny dávky rotavirové vakcíny je nutné podat cca do půl roku od narození (Rotarix do 24 týdnů, RotaTeq do 32 týdnů). Vakcíny jsou tekuté a jsou podávány ústy. Jedinými trvalými kontraindikacemi očkování je přítomnost nebo podezření na vrozenou vývojovou vadu gastrointestinálního traktu nebo závažný imunodeficit, což je obvykle zřejmé již z klinického vyšetření a dosavadního sledování.Celková cena očkování je cca 3500 Kč.
Informace k očkování - Doporučení České vakcinologické společnosti pro očkování proti rotavirovým infekcím
Jaká je proočkovanost v Evropě a jak finančně přispívají okolní země na očkování proti rotavirové infekci ukazuje obrázek ZDE
Proočkovanost v jednotlivých státech je zobrazena procenty na mapě.
V současné době existuje více než 90 serotypů pneumokoků (Streptococcus pneumoniae), necelých 30 z nich je odpovědných za více než 90 % závažných infekcí. Hovoříme o tzv. invazivních pneumokokových onemocněních. Mezi tato obávaná onemocnění patří: bakteriální zánět mozkových blan, závažné záněty plic a sepse („otrava krve“). Očkování chrání právě proti těmto invazivním onemocněním, jen částečně (avšak z celospolečenského pohledu významně) snižuje výskyt neinvazivních onemocnění jako je hnisavý zánět středouší či zánět vedlejších dutin nosních. Nejrizikovější skupinou v dětském věku jsou pravě „malé děti“ (do 5 let věku). Pneumokok se vyskytuje v nosohltanu u jinak zdravých lidí v 10 %, v dětských kolektivech nosičství dosahuje až desítky procent ! Proč dojde k prolomení imunity a rozvoji u jinak zdravého jedince podobně jako v případě meningokokových infekcí, není známo. K dispozici máme v současné době 2 vakcíny - Vaxneuvance a Prevenar 20. Tyto vakcíny pokrývají spektrum cca 70 - 80 % všech invazivních pneumokokových onemocnění v naší republice, což vysvětluje možnost onemocnět invazivním pneumokokovým onemocněním způsobeným tzv. nevakcinálními typy. Očkování se podává během kojeneckého věku (2 dávky do 7. měsíce věku, 1 přeočkování pak po půl roce). Je plně hrazeno z veřejného pojištění.
Pro Vaši představu o četnosti onemocnění u malých dětí:
* v r. 2014 onemocnělo ve skupině dětí do 5 let invazivní pneumokokovou infekcí 25 dětí (z toho 7 kojenců, pouze 1 kojenec byl očkován).
* v r. 2015 bylo v ČR zaznamenáno celkem 413 invazivních pneumokokových onemocnění, z toho 66 případů skončilo úmrtím. 21 případů onemocnění byly děti mladší 5 let, z toho 2 děti bohužel zemřely (v obou případech se jednalo o neočkované dítě).
* v r. 2016 bylo v ČR zaznamenáno celkem 323 případů invazivních pneumokokových infekcí, z toho 25 případů v dětském věku, do 5 let věku se jednalo o 13 případů. Úmrtím skončilo 66 případů, naštěstí žádné úmrtí nebylo v dětském věku.
* v r. 2022 bylo diagnostikováno 25 případů invazivní pneumokokové infekce pod 5 let věku, v r. 2023 pak 36 případů.
Poslední Doporučení České vakcinologické společnosti pro očkování proti invazivním pneumokokovým onemocněním - z r. 2022
Meningokoky způsobují u vnímavé populace (kojenci, batolata, předškoláci, adolescenti, mladí dospělí) invazivní meningokoková onemocnění (dále IMO), mezi které patří zánět mozkových blan a septické onemocnění („otrava krve“). T.č. žijeme v „relativně“ klidnější době, protože se větší epidemie invazivních meningokokových onemocnění objevují s cca 40letou periodou (50. léta, 90. léta minulého století). Invazivní meningokoková onemocnění jsou spojena s 10 % úmrtností a s 20 % výskytem dlouhodobých následků. Existuje 5 typů typů meningokoků (A, B, C, Y a W-135) způsobujícchí IMO. V České republice se nejvíce uplatňuje typ B a typ C. Meningokok B býval zodpovědný za cca 70 % všech meningokokových onemocnění, zbylé případy (cca 25 %) připadaly na meningokoka typu C. V posledních letech se však podíl typu meningokoka B a C vyrovnává !. Ostatní typy (A,Y a W-135) se u nás vyskytují vzácně, nikoli však jinde ve světě. Jsou navíc zatíženy vyšší mortalitou a morbiditou.
Klinický obraz inavzivního menigkokokového onemocnění je velmi zrádný. V počátku nelze onemocnění rozpoznat, protože se projevuje nespecifickými příznaky jako je nachlazení. Více specifický klinický obraz se objevuje až po cca 8 hodinách (krvácení do kůže). Od prvních příznaků do přijetí do nemocnice uplyne průměrná doba kolem 13 hodin, k ohrožení života dochází obvykle již do 24 hodin. Proč dojde u někoho k prolomení přirozené ochrany, když si uvědomíme, že meningokok se vyskytuje asi u 10% populace v nosohltanu (u adolescentů ještě výše), neni známo. Jelikož není možné v počátku onemocnění IMO prakticky nikdy kauzálně zasáhnout, jedinou cestou k ochraně před invazivním meningokokovým onemocněním je očkování, zvláště u nejvíce ohrožených skupin - zejména kojenců, dětí do 4-5 let věku, preadolescentů (13-15 let), adolescentů (15-19 let), mladých dospělých a imunitně oslabených jedinců. Nejvyšší výskyt onemocnění je ve věkové kategorii 0-11 měsíců (typy B i C jsou v posledních letech zastoupeny ve stejné míře). Kojenci jsou ohroženi z důvodu nevyzrálého imunitního systému, chybí zde tvorba vlastních ochranných protilátek a po porodu prudce klesá množství ochranných mateřských protilátek, které byly přeneseny přes placentu. V této věkové skupině jsou ohroženi nejvíce děti již v první polovině roku, proto je vhodné zahájit očkování co nejdříve.
Od 1.5.2020 vstoupila v platnost změna zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nově je z veřejného zdravotního pojištění hrazeno očkování proti meningokokům, které se tak vedle očkování proti pneumokokům a proti papilomavirům stává dalším dobrovolným, ale plně hrazeným očkováním v dětském věku.
Doposud měli rodiče možnost očkovat proti meningokokům za vlastní úhradu, což představovalo nemalou finanční zátěž (která byla částečně kompenzována možností využít příspěvku z programu preventivní péče zdravotních pojišťoven).
Nově je očkování proti meningokokům plně hrazeno zdravotními pojišťovnami:
- u kojenců, pokud je očkování zahájeno do 12 měsíců věku - očkování proti meningokoku typu B - očkovací látka Bexsero
- schéma 2+1 dávka pro očkování dětí od 2. měsíce věku, včetně nedonošených dětí
- očkování se doporučuje zahájit co nejdříve (možno od 2. měsíce věku), neboť nejvyšší výskyt této infekce je právě u kojenců do 6. měsíce věku a dostatečná ochranná hladina protilátek nastupuje po 2. dávce očkování. Z tohoto důvodu budeme i v ordinaci preferovat co nejčasnější zahájení očkování, aby efektivita byla co nejvyšší a ochrana co nejčasnější.
- mezi 1. a 2. dávku je minimální interval 2 měsíce a poslední 3. (posilovací) dávka se podává mezi 12. a 15. měsícem věku dítěte, nejdříve však 6 měsíců po 2. dávce.
- u dětí mezi 1. a 2. rokem věku - očkování proti meningokoku typu ACWY (tetravackína) - očkovací látka Nimenrix
- 1 dávka očkování podaná nejpozději do 2. narozenin, přeočkování se doporučuje po 5-10 letech. Jelikož je hrazena zdravotními pojišťovnami jen 1 dávka pro děti od 1 roku věku a riziko onemocnění je nejvyšší právě v kojeneckém věku, doporučuji zahájit očkování již před 1.rokem věku jako samoplátce či s příspěvkem od pojišťovny (1-2 dávky dle doby zahájení očkování). Posilující dávka po 1.roce by pak byla již hrazena ze zdravotního pojištění.
- od r.2022 u dospivajících mezi 14. - 15. rokem, od ledna 2024 došlo k rozšíření mezi 14. - 16.rokem ! (2x očkování vakcínou proti meningokoku typu B v intervalu cca 2 měsíců, 1x očkování proti meningokoku typu ACWY (tetravackína)
Pro Vaši představu, v letech 2009-2018 bylo v ČR diagnostikováno 597 případů invazivních meningokokových onemocnění (IMO), z toho 366 případů bylo způsobeno meningokokem typu B, k úmrtí došlo za tuto dobu celkem u 57 pacientů.
| Rok | Celkem IMO | typ B | typ C | počet případů u dětí do 19 let | počet úmrtí | počet úmrtí dětí do 19 let |
| 2015 | 48 | 31 | 10 | 31 | 3 | 1 (dítě mladší 1 rok) |
| 2016 | 43 | 24 | 10 | 29 | 6 | 4 (z toho 3 děti mladší 1 rok) |
| 2017 | 68 | 33 | 25 | 40 | 10 | 4 (z toho 3 děti mladší 4 let) |
| 2018 | 56 | 23 | 24 | 33 | 3 | 2 (obě 2 děti mladší 4 let) |
| 2019 | 49 | 18 | 21 | 26 | 3 | 2 (obě 2 děti mladší 4 let) |
Další informace k očkování -
Poslední Doporučení České vakcinologické společnosti pro očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním - z r. 2023
http://www.antimeningokok.cz/ - stránka občanského sdružení seznamující s meningokokovou meningitidou
Jedná se o akutní zánětlivé onemocnění jater, které sice nepřechází do chronicity, ale má za následek pobyt na infekčním oddělení a dlouhodobější rekonvalescenci. Pouze kontakt s nemocným (ve škole či školce) podléhá hygienické kontrole s nutností karantény a lékařského sledování včetně opakovaných odběrů krve. Očkování proti virové hepatitidě A je velmi efektivní a účinné, protože k dlouhodobé (pravděpodobně celoživotní) ochraně stačí pouze 2 aplikace vakcíny s odstupem cca 6-12 měsíců. Není tedy potřeba dalších pravidelných přeočkování jako např. u klíšťové encefalitidy. Onemocnění virovou hepatitidou A není nijak vzácné, naopak se výskyt v České republice v současné době opět zvyšuje. V r.2024 v České republice onemocnělo 636 pacientů, v tomto roce do března 2025 byla akutní hepatitida A diagnostikována ve 320 případech !)
Cena za 1 dávku - Havrix 1.200,-Kč, Havrix 1500,- Kč, Vaqta Pediatric 1200,- Kč, Vaqta Adult 1300,- Kč
Odkazy: http://www.virova-hepatitida.cz/hepatitida-a
Leták Státního zdravotního ústavu ZDE
Na rozdíl od lymeské borreliózy neexistuje proti tomuto virovému onemocnění centrální nervové soustavy kauzální lék. Proto je očkování pokládáno za základní preventivní opatření této choroby. Vakcínu je možné aplikovat již od 1 roku věku, ale v běžné praxi se začíná s očkováním po 3. roce věku. Existují poněkud komplikovaná schémata očkování dle typu očkovací látky (např. 2. dávka za 1-3 měsíce od 1. dávky, 3. dávka za 5-12 měsíců od 2. dávky, další dávka za 3 roky a pak 1x vždy po 5 letech). V jarních a v letních měsících existují zkrácená očkovací schémata. Jedinec je spolehlivě imunní až 2 týdny po aplikaci 2. dávky. Nedodržení přesných intervalů není obvykle důvodem k opětovnému zahájení očkování. Většinou se situace vyřeší přeočkováním nebo dokončením schématu. Jelikož onemocnění klíšťovou encefalitidou (dále KE) probíhá závažněji v dospělém věku s možnými trvalými neurologickými následky, nemělo by se zapomínat na očkování rodičů dětí. Nicméně názor, že u dětí probíhá onemocnění nezávažně, není pravdivý. Je prokázáno, že onemocnění u dětí může u 38 - 70% dětí zanechat určité následky v oblasti psychických funkcí (porucha kognitivních funkcí, porucha paměti či pozornosti, zvýšená dráždivost).Tyto deficity nejsou závislé na závažnosti akutního onemocnění. Počet onemocnění klíšťovou encefalitidou/menignitidou se v České republice pohybuje v řádu několika stovek případu ročně (500 - 1000 případů, v dětském věku se vyskytuje cca 1/4 případů). Obavě rodičů z možné klíšťové encefalitidy by se mělo předcházet očkováním dětí, nikoli snahou o vytažení „utrženého klíštěte“ o pohotovostní službě, které již nic neřeší. Na včasné nalezení a odstranění klíšťat přisátého klíštěte se jako na prevenci spoléhat nelze, a to ze dvou důvodů: jednak jsou v ohnisku nákazy mnohem častější obtížně zjistitelné vývojové formy klíšťat a jednak má tento virus schopnost nakazit lidský organismus již po 2 hod od přisátí.Rizikové oblasti ČR již nejsou jen lesy s vysokou trávou v jižní Čechách a Jeseníkách, naopak došlo k rozšíření infikovaných klíšťat do všech krajů ČR, včetně městské zeleně, parků a zahrad.
V roce 2019 onemocnělo klíšťovou encefalitidou 774 nemocných, což je meziroční nárůst o 9 %. Proočkovanost se v ČR pohybuje pouze kolem 25-30 %, u dětí je proočkovanost něco vyšší. O vysoké efektivitě očkování proti KE svědčí významný pokles výskytu KE po dosažení 80 % proočkovanosti v Rakousku. Česká republika bohužel drží dlouhodobě primát nejvyššího výskytu onemocnění KE v celé Evropě !!
V letech 2019-2023 vzrostl počet případů oproti předchozím 5 letům o 26 % (2014-2018 2732 případů, 2019-2023 3443 případů)
FSME-IMMUN
Cena - 1000 - 1100 Kč,- na 1 dávku
Doporučení České vakcinologické společnosti pro prevenci a očkování proti klíšťové encefalitidě - základní fakta o onemocnění, prevenci, očkování, jak postupovat při promeškání dávky očkování.
Jedná se o první vakcínu, která do značné míry zabraňuje rozvoji maligních nádorů nejen v oblasti pohlavních orgánů, ale také v oblasti hlavy a krku. Existuje více typů papilomavirů, nejvyšší asociace s rozvojem maligních nádorů je prokázána u papilomavirů typu 16 a 18. Oba tyto typy (samozřejmě v "neživé" formě) jsou obsaženy v současných vakcínách na trhu (Cervarix, Silgard - nově Gardasil). V očkovací vakcíně Silgard/Gardasil jsou navíc obsaženy 2 typy papilomavirů, které způsobují nemaligní onemocnění, tzv. genitální bradavice (condylomata accuminata). Efekt očkování se předpokládá hlavně u ženské části populace, týkající se především oblasti děložního čípku. Současné výsledky jednoznačně potvrzují snižující se výskyt premaligních lézí u očkovaných žen. Jelikož je prokázán přímý vztah mezi těmito premaligními lézemi a pozdějším výskytem rakoviny, očekává se v dalších letech efekt na snižující se výskyt maligních nálezů této oblasti. Můžeme akceptovat tuto teorii nebo vyčkat dalších 10-30 let na potvrzení daného předpokladu s vědomím ohrožení nemalé skupiny žen. Očkování se doporučuje a je nejúčinnější, pokud je provedeno před zahájením pohlavního života. V České republice je očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění pro dívky od 13 do 14 let (2 dávky s odstupem 6-12 měsíců), od ledna 2024 bylo věkové rozmezí rozšířeno od 11 do 15 let. K časnějí aplikaci přistupují všechny rozvinuté země. Důvodem je průkaz proběhlé infekce (sice v malém procentu) i u 13 letých dětí získané nesexuálním přenosem. Je třeba zdůraznit, že očkování proti papilomavirům nenahrazuje pravidelný gynekologický screening v pozdějších letech.
Nyní je na českém trhu 9 valentní vakcína Gardasil 9 obsahující dalších 5 typů papilomavirů. Tato očkovací látka tak rozšiřuje ochranu proti karcinomům a onemocněním způsobenými těmito viry. Vakcína je nyní plně hrazena.
Vzhledem k charakteru infekce (nejčastější sexuálně přenosná nemoc) je očkování jednoznačně doporučováno také u chlapců. Dosud bylo očkování u chlapců v České republice podporováno jen časově omezenými akcemi ve formě různě vysokých příspěvků od pojiš´toven, proto proočkovanost mužské populace byla a je nízká. Od ledna 2018 se již chlapci očkují za zcela stejných podmínek jako dívky.
Nejnovější webová stránka týkající se očkovací látky proti HPV zde mluvmeohpv.cz
Plané neštovice (varicella) patří k nejčastějším infekčním onemocněním na světě. Průběh nemoci je většinou nezávažný, někdy ale může dojít k těžkým komplikacím (postižení mozku, zánět plic, bakteriální superinfekce rozškrábaných ložisek a následné hojení jizvami). Obzvláště od r. 2022 je v souvislosti s ukončením epidemie COVID19 pozorován nárůst nebezpečných invazivních streptokokových onemocnění jako komplikace probíhající varicelly. Při onemocnění je nutná izolace nemocného (jde o vysoce nakažlivou chorobu) a i u nekomplikovaného průběhu je nutné počítat s cca 10-14 denním vyloučením z kolektivu (MŠ, ZŠ). Většina komplikovaných případů s nutností hospitalizace je nepředvídatelná, není vázána na žádné rizikové faktory a dochází k ní u zcela zdravých jedinců. V dospělosti je průběh varicelly často těžší a komplikovaný, u těhotných žen, které neštovice neprodělaly, je vysoké riziko poškození plodu, průběh nemoci je nebezpečný i pro jedince s těžší poruchou imunity.
Aplikace vakcíny je možná již od 9 měsíců věku, ale účinnost vakcíny může být před 1. rokem věku nedostatečná, proto je výhodnější podání vakcíny až po 1. narozeninách. Pro dosažení dostatečné ochrany před onemocněním planými neštovicemi je vhodné podat 2 dávky vakcíny (2. dávka s minimálním odstupem 6 týdnů po 1.dávce). U malých dětí je s výhodou 2. dávku podat i s delším časovým odstupem než je 6 týdnů. Existuje určité riziko, že dojde k onemocnění planými neštovicemi i u očkovaného dítěte, ale průběh nemoci je v takovém případě mírnější, s méně početným výsevem kožních projevů a menší infekčností oproti průběhu u neočkovaných jedinců.
Očkování je vhodné u dětí ve věku 13-19 let a u dospělých, kteří plané neštovice doposud neprodělali, u dětí s těžší formou kožního onemocnění (atopický ekzém, lupénka) - u nich je riziko těžšího průběhu nemoci. Očkovat by se měli i zdraví jedinci, kteří plané neštovice neprodělali a jsou v blízkém kontaktu s pacienty, u nichž lze předpokládat, že by neštovice měly závažný průběh (cílem očkování je zde snížení rizika přenosu infekce).
Akutní kašel je normální obranný reflex sloužící k odstranění cizích částic a sekretů z dýchacích cest. Akutní kašel představuje obtíže trvající méně než 3 týdny. Nejčastější příčinou je akutní infekce horních a dolních dýchacích cest, která je ve většině případů virového původu a léčba je pouze symptomatická, tzn. že pouze zmírňujeme příznaky po dobu přirozeného průbehu onemocnění. Používáme léky tlumící suchý, dráždivý kašel (antitusika) a léky odstraňující hlen z dýchacích cest při vlhkém, produktivním kašli (expektorancia a mukolytika). Od těchto léků nelze očekávat vymizení, maximálně můžeme dosáhnout zmírnění kašle. V úvodu onemocněním užíváme nejdříve antitusika. Po 3-4 dnech dojde přirozeně k přechodu do vlhkéko kašle (i bez jakékoli léčby) a můžeme pak podávat léky na produktivní kašel. Obě skupiny léků na kašel jsou volně prodejné v lékárně. Jedinou výjimkou je lék Erdomed, který si pacient hradí sám, ale je nezbytný předpis na recept.
A) Léky tlumící kašel (antitusika) dělíme na centrální a periferní – viz TAB 1 a 2. Kašel antitusiky tlumíme jen v případě, kdy je protrahovaný a vyčerpávající, čímž výrazně narušuje kvalitu života nemocného dítěte (a mnohdy i rodiny). U léků této skupiny však existuje riziko toxicity (ospalost, zvracení). U dětí je riziko toxicity vyšší, neboť u většiny přípravků je dávkování odvozeno ze studií od dospělých. Mezi 2-5 lety věku se obvykle podává ¼ dávka, u dětí mezi 6-11 lety ½ dávka z dávky pro dospělého člověka. Je nezbytné se řídit příbalovými letáky a volit správnou dávku a věkovou hranici jednotlivých léků. Pokud se už rozhodneme pro léčbu antitusiky, volíme častěji léčiva ze skupiny periferních antitusik spojené s méně závažnou toxicitou (butamirát, dropropizin, levodropropizin). Patrně nejlépe tolerované antitusikum je levodropropizin (LEVOPRONT).
TAB 1.
| PERIFERNÍ ANTITUSIKA | |||
| lék | firemní název | lékové formy | věková hranice |
| butamirát | STOPTUSSIN (+ guaifenesin ) SINECOD TUSSIN |
kapky, sirup, tbl. kapky, sirup, tbl. kapky |
od 6 měsíců od 2 měsíců od 2 měsíců |
| dropropizin | DITUSTAT | kapky | od 6 měsíců |
| levodropropizin | LEVOPRONT | kapky, sirup | od 2 let |
TAB 2.
| CENTRÁLNÍ ANTITUSIKA | |||
| lék | firemní název | lékové formy | věková hranice |
| kodein | CODEIN KORYLAN PLEUMOLYSIN PANADOL ULTRA TALVOSILEN ULTRACOD |
tbl. tbl. kapky tbl., šumivé tbl. tbl., kapsle tbl. |
od 12-18 let od 12 let od 1 roku (!?) od 12 let od 12 let od 12 let |
| dextrometorfan | ROBITUSSIN (JUNIOR) HUMEX STOPEX PARALEN PLUS PARALEN GRIP COLDREX NOČNÍ LÉČBA TUSSIDRILL MEDDEX VICKS |
sirup sirup tbl. tbl. tbl. sirup sirup sirup |
od 6 (2) let od 2,5 let od 6 let od 15 let od 12 let od 12 let od 15 let od 14 let |
B) Léčiva odstraňující hlen z dýchacích cest (tzv. expektorancia, mukolytika) používáme při vlhkém, produktivním kašli. Jejich přehled ukazuje TAB 3 a 4. Bohužel ani u této skupiny nelze ve většině případů jejich efekt doložit či vyvrátit. Používání u dětí s astma bronchiale musí být uvážlivé pro riziko zhoršení obstrukce dýchacích cest. Při akutní dušnosti je podání léků této skupiny dokonce kontraindikováno. Také se nedoporučuje podávání u dětí s omezeným kašlacím reflexem.
TAB 3.
| EXPEKTORANCIA | |||
| lék | firemní název | lékové formy | věková hranice |
| guaifenesin | STOPTUSSIN (+ butamirát) ROBITUSSIN EXPECTORANS |
kapky, sirup, tbl sirup |
od 6 měsíců od 2 let |
| ambroxol | AMBROBENE AMBROSAN FLAVAMED MUCOSOLVAN |
roztok, sirup, tbl., kapsle kapky, sirup, tbl. roztok, tbl., tbl. šum. roztok, sirup, tbl., kapsle |
od narození od narození od 2 let od narození |
TAB 4.
| MUKOLYTIKA | |||
| lék | firemní název | lékové formy | věková hranice |
| N-acetylcystein | ACC SOLMUCOL FLUIMUCIL MUCOBENE NAC |
sirup, tbl. šum., kapsle roztok, pastilky roztok, tbl. šum. tbl. šum. tbl. šum. |
pod 2 roky od 6 měsíců od 3 let od 14 let od 14 let |
| erdostein | ERDOMED | sirup, tbl., kapsle | od 3 let |
Při běžném nachlazení (rýma) není léčba kašle výše uvedenými léky obvykle indikována. Podávání těchto léků neovlivní průběh choroby. Doporučuje se zvýšený příjem tekutin, antipyretika/analgetika při zvýšené teplotě/bolesti v krku, zvýšená poloha u kojenců či zvlhčený vzduch. Zásadní je užívání nosních isotonických či hypertonických kapek („mořská voda") s následným nenásilným vysmrkáním u větších dětí či odsátím sekretu u malých dětí. Pak do takto "připraveného" nosu podáváme tzv. nosní dekongescia (Nasivin, Olynth apod...). Někdy u malých dětí využíváme mírného antitusického a zklidňujícího efektu starších antihistaminik 1.generace (Fenistil kapky). Bližší informace o rýmě/nachlazení naleznete zde.
Použití léků na kašel, především antitusik, je potřeba vždy pečlivě zvážit, především u malých dětí do 2 let věku. Některé autority dokonce používání antitusik pro vedlější nežádoucí účinky u dětí až do věku 6 let nedoporučují. Kombinace současného podání antitusik a mukolytik/expektorancií není vhodná. Když už kombinaci použijeme, expektorancia/mukolytika podáváme v ranních a odpoledních hodinách (poslední dávku volíme okolo 17 hod), antitusika pak na noc.
Při kašli je výhodné užití medu (teplý nápoj s medem a citrónem, med na lžičku....), který má vzhledem k sladké chuti zklidňující efekt především na dráždivý kašel. Efekt je mnohdy srovnatelný s výše uvedenými, leckdy drahými sirupy. Pozor ! U kojenců se med nepodává pro riziko botulismu a s medem také opatrně u alergiků.
Existuje poměrně velká skupina tzv. fytofarmak, což jsou rostlinné přípravky obsahující extrakty různých rostlin (břečťan, jitrocel, tymián, sléz, mateřídouška a jiné). Příprvaky jsou bezpečné i u nejmladších dětí, dobře tolerované, většinou působí na oba typy kašle (zklidní dráždivý kašel a zároveň ředí hleny a usnadňují odkašlání). Mezi tyto přípravky patří např: Erdoherbal (od 1 roku), Prospan, Hedelix (výtažek z břečťanu), Mucoplant (jitrocelový sirup), Stopkašel, při zánětu průdušek Bronchipret (od 1 roku, obsahuje tymián a břečťan), při kašli, nachlazení či zánětu průdušek Kaloba (od 1 roku, výtažek z kořene rostliny Pelargonium sidoides), u rýmy k uvolnění vedlejších nosních dutin Sinupret (od 2 let) či Nasivin sinus (od 3 let).
Speciální situací u dětí je štěkavý kašel při zánětu hrtanu (laryngitidě). Jedná se vždy o závažný, život ohrožující stav přicházející obvykle ve večerních či nočních hodinách, který může ohrozit dítě dušením. První pomocí je vystavit dítě studenému vzduchu (otevřít okno, vyjít s dítětem na balkón nebo na ulici, při teplejším počasí je možné využít chladný vzduch z otevřené chladničky...), zajistit vlhké prostředí (vlhký stan) a podat kortikoidy. V současné době se v této indikaci upřednostňuje kortikoid dexamethazon, který však není běžně dostupný ve vyhovující lékové formě. Proto není chybou jako náhradního řešení použít čípky s obsahem prednisonu (Rectodelt čípky). Obsah kortikoidů v čípku Rectodelt je neúměrně vysoký (100 mg prednisonu), proto stačí obyvkle podání ½ čípku. Platí zásada, že v případě dušnosti či nejistotě o stavu dítěte vždy kontaktujeme lékařskou pohotovost, event. voláme rychlou záchrannou službu 155 !. V Hradci Králové se dosud děti s těmito potížemi vyšetřují a eventuelně hospitalizují ve Fakultní nemocnici na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku (ORL klinika).
Záznam laryngeálního kašle na YouTube ZDE
